Zuzana Hrubá z Lelekovic se věnuje zlatokopectví. Jak netradiční koníček vypadá?

Ilustrační foto
Autor: Zpravodaj obce Lelekovice

Paní Zuzana Hrubá se profesně věnuje molekulární genetice, ale svůj život netráví jen v laboratoři. Má ryze outdoorový koníček – zlatokopectví. A protože si ho řada z nás možná spojuje jen s americkou zlatou horečkou v polovině 19. století, požádali jsme paní Zuzanu o informace, jak to se zlatokopectvím vypadá dnes.

Kdy a kde odstartovalo moderní zlatokopectví – sportovní rýžování zlata? Je to celosvětová záležitost?

Tradice zlatokopeckých soutěží sahá do roku 1977 a začala ve Finsku. V ČR se konala první soutěž v roce 1979 na řece Otavě. Každoročně se pořádá Mistrovství světa (MS) v rýžování zlata a zrovna teď (pozn. red.: rozhovor probíhal 7. 8. 2023) se koná MS v Jihoafrické republice. Je tam můj manžel s dcerou a kromě soutěžení mají za úkol odprezentovat naši republiku jako organizátora příštího mistrovství světa, které budeme pořádat ve Zlatých Horách (město v Jeseníkách) v srpnu 2024. Převezmou a přivezou do Čech vlajku WGA (World Goldpanning Association).

Kolik je v Čechách sportovních zlatokopů? Kolik je za rok soutěží v ČR a okolních zemích, kterých se účastníte?

U nás fungují dva národní spolky, Český klub zlatokopů (ČKZ) s přibližně 80 členy a Klub moravskoslezských zlatokopů (KMSZ) s 50 členy, oba kluby sdružuje Česká asociace zlatokopů. Každoročně probíhá společné mistrovství ČR a SR, střídavě jeden rok v České republice a jeden rok na Slovensku. Dále každý klub pořádá několik menších soutěží, ČKZ například rýžování zlata v Kestřanech na Otavě a KMSZ zase soutěž O putovní zlatou pánev starosty města ve Zlatých Horách.

Více informací o jednotlivých akcích si mohou zájemci dohledat na stránkách www.zlatokop.cz. Zde je na místě říci, že máme dva typy soutěžení – jednak na volné řece, většinou na Otavě nebo Sázavě, a pak sportovní rýžování v připravených areálech se soutěžními boxy, nazývanými claimy. Náš moravský klub má základnu ve Zlatých Horách, kde je soutěžní areál součástí tamního zlatokopeckého skanzenu. Vedení města nám poskytuje velkou podporu.

Jak soutěž od začátku do konce probíhá?

Když není soutěž na řece, rýžujeme zlato, přesněji řečeno zlatinky, ve zmíněných claimech, což jsou v podstatě boxy o rozměrech cca 100 × 150 cm různé hloubky, ale naplněné do výšky 20 až 30 cm vodou. Ta je při rýžování zlata velice důležitá, protože se v ní projeví specifické fyzikálně-chemické vlastnosti zlata. To znamená, že ať je zlatinka jakkoli malá, vždycky postupným setřepáváním a odmýváním písku klesá na dno jako nejtěžší část materiálu.

Závodník dostane kbelík s pískem, v němž je pro něho neznámý počet zlatinek. Pro představu, zlatinka má velikost kolem 1 mm, takže jsou to opravdu malinké kousíčky zlata, do jednoho gramu se jich vejde přibližně 250 až 350.

Soutěžící má za úkol v limitu 15 minut písek z kbelíku v claimu přerýžovat a nalezené zlatinky dát do zkumavky s vodou. Až má písek zpracovaný, zašpuntuje zkumavku a stiskne časoměrné tlačítko, umístěné na claimu. Poté proběhne kontrola počtu zlatinek ve zkumavce. Komise ví, kolik jich mělo být, a za každou ztracenou zlatinku je penalizace 3 minuty. Nejrychlejší zlatokopové však nepotřebují 15 minut, stíhají písek přerýžovat v čase do jedné minuty.

U vás je to rodinný koníček – jak jste k němu přišli a jak dlouho se mu věnujete?

Když jsme se kdysi podíleli na výstavbě Šiklova mlýna, dostali jsme se do skupiny westernově naladěných lidí a k tomu zlatokopectví samozřejmě patří. Na první soutěži jsem byla, myslím, v roce 1996. V současné době jezdíme ročně na 4–5 akcí a když je mistrovství světa v některém okolním státě, tak jedeme i tam (Polsko, Slovensko).

Jakých úspěchů jste dosáhli?

Mnohem důležitější než medaile je pro mě potkávání s lidmi, se kterými tvoříme partu už hodně let a rozumíme si. Za nejcennější považuji vítězství na Mistrovsví ČR a SR v Novém Kníně v roce 2019 v kategorii tradiční pánev, kde manžel získal ve stejné kategorii bronz.

Zmiňuješ tradiční pánev, můžeš nás trochu zasvětit do zlatokopecké výbavy?

Klasická pánev je plechová, do špičky, ve tvaru čínského klobouku. Tato pánev se používala jako soutěžní dříve, nicméně v rámci zrychlování se již řadu let používají tzv. gramofony, což jsou ploché pánve z plastu s drážkami, které připomínají gramofonové desky. Původní zlatokopové měli tzv. kanadské pánve s plochým dnem, s těmi se také ještě někdy soutěží. Pánve používané pro soutěže musí mít podle pravidel WGA maximální průměr 50 cm a maximální výšku 15 centimetrů.

Jsi předsedkyní Klubu moravskoslezských zlatokopů a budeš tak jednou z hlavních osob při organizaci mistrovství světa v rýžování zlata, které příští rok hostí naše republika. Kdy odstartují přípravy?

Ty už probíhají a první, co jsme museli ve spolupráci se Zlatými Horami připravit, byly propagační materiály, které manžel s dcerou vezli na MS do Jihoafrické republiky.

Jak už jsem zmínila, vedení města Zlaté Hory nám vychází všemožně vstříc, a to nejen zajištěním areálu, ale i finančně. Akci podpoří také Olomoucký kraj.

Ve Zlatých Horách je sice stabilní základna, ale na událost světového rozměru s nejméně 800 účastníky bude zapotřebí ji rozšířit, hlavně kemp, vybudovat v něm další technické a sociální zázemí, zařídit stravování, kulturní a doprovodný program atp.

Musíme dát dohromady zhruba 80členný tým organizátorů, kteří se budou věnovat mj. přípravě kbelíků s pískem, dozoru při soutěži, počítání zlatinek, vybírání písku z claimů, prostě hladkému průběhu po všech stránkách. Bude potřeba sestavit také osmičlenný sbor rozhodčích a šestičlennou porotu, oboje s mezinárodním zastoupením.

Děkujeme za množství zajímavých informací o nevšedním hobby a přejeme úspěšné zvládnutí organizace mistrovství světa, které bude probíhat od 19. do 24. srpna 2024 ve Zlatých Horách, stejně jako další úspěchy v rýžování zlata.

Článek byl převzat se souhlasem vydavatele ze Zpravodaje obce Lelekovice. Titulek je redakční.