V posledních několika letech přibylo pravěkých nálezů v okolí Lelekovic

Ilustrační foto
Autor: Zpravodaj obce Lelekovice

Lelekovice a jejich nejbližší okolí opět zaujaly pozornost vědců i odborné veřejnosti. V posledních několika letech se doslova ,,roztrhl pytel“ s pravěkými nálezy z doby prvního trvalého osídlení okolí. Rádi vám představíme ty, které byly teď publikovány v odborných časopisech.

Profesor A. Přichystal z Ústavu geologických věd Masarykovy univerzity, který se nyní specializuje na hledání kamenných surovin užitých pro pravěkou výrobu nástrojů, našel na katastru Lelekovic pod Babím lomem, při modré značce od hřebene směrem na Podlesí, roztlučenou velkou rohovcovou kouli, z níž byly štípány pazourkové nástroje.

Obrázek nálezu nám prof. Přichystal poskytl, a zde si jej můžete prohlédnout (s. 4). Horninou je rohovec, což je křemitá zvětralina z druhohor, doby, kdy se u nás proháněli dinosauři. Tato konkrétně složením odpovídá těm, co se nacházejí u Olomučan (ca 9 km daleko) poblíž Blanska a nejspíš odtud byla sem nahoru přinesena. Velké jádro bylo nejdříve zbaveno povrchové navětralé vrstvy a pak jej dávní výrobci rozbili na tři kusy. Ty dohromady měly rozměry 111×94×79 mm a vážily více než tři čtvrtě kilogramu. Z těchto kusů pravěcí lidé štípali, co potřebovali, surovinu však zcela nespotřebovali a lze uvažovat o příčinách.

Otázka samozřejmě je, proč byla surovina vynesena až sem nahoru a zde zpracovávána. Prof. Přichystal podle charakteru roztloukání soudí, že pazourky zde byly získávány v mladší době kamenné (odborně neolitu), případně ještě trochu později. Jsou tedy staré asi 7,5–5,5 tisíc let. Výroba pazourkových nástrojů v té době již doznívala, většina nástrojů v neolitu se naopak brousila z odolných neštípavých hornin, hlavně kamenné sekery. I jejich zlomky byly před asi 100 lety nalezeny v Lelekovicích i České. Na hřebeni Babího lomu se již před více než sto lety našly i další pazourkové nástroje z doby kamenné. Příčinou nálezů v této poloze mohl být výrazný dominantní vrchol hory, který lidi z Brněnska přitahoval, a pravděpodobně zde bylo i rituální místo. Mohlo zde docházet i ke společné rituální výrobě nástrojů (je to podivné, ale i tak se udržovaly pozitivní mezikmenové vztahy).

Ojedinělý nález pazourkové čepele odštípnuté z šedého rohovce byl loni učiněn i na východním okraji Vranova.

Další pazourkové nástroje byly objeveny na katastru Jehnic těsně za hranicí katastru Lelekovic na polích jižně od vrcholu Studená (na východ od Lelekovic). Zde bylo nalezeno dokonce sídliště, avšak bez keramiky. Pochází z podobné doby, tedy mladší a pozdní doby kamenné (neolit a eneolit). Našlo se zde 119 pazourků, mezi nimiž bylo 10 kusů čepelí, 8 škrabadel a 2 hroty, většina byla částečně zpracovaná surovina nebo odpad z výroby. Pozoruhodné je, že horniny pocházejí z velmi různých míst, nejvíce z oblasti Stránské skály u Brna, dále ze známé lokality u Moravského Krumlova, jen 3 kusy ze suroviny od Olomučan. Nejzajímavější je úlomek pocházející až od polského Krakova. Našlo se zde i 6 zlomků broušených nástrojů – fragmenty dvou sekeromlatů a zlomky tří sekerek. Dokonce byl objeven jeden váleček vývrtu při dělání otvoru pro nasazení topora do sekeromlatu, což ukazuje na delší usazení lidí a možná i celou zpracovatelskou dílnu. Poblíž byl jiným nálezcem objeven kamenný sekeromlat trojúhelníkového tvaru, původně dlouhý asi 12 cm.

Nedaleko odtud, u silnice Jehnice – Vranov, byla nalezena rovnou dvě sídliště z mladší doby kamenné, opět s pazourkovými a broušenými nástroji, či spíše s jejich zlomky. Pozoruhodné je, že mezi štípanými nástroji se objevil i jeden z křišťálu a další dva ze vzácného citrínu (odrůda křemene).

Mezi štípanými nástroji převažují čepele, ale bylo objeveno i v této době neobvyklé rydlo. Většina suroviny pro nástroje a čepele byla přinesena až od Nového Jičína či možná z Ostravska, a opět se projevila vazba na dnešní jižní Polsko, odkud byl přinesen rohovec na výrobu čepele. Zajímavých je i 14 zlomků broušených nástrojů, přičemž dominují nedobroušené sekerky a vývrty po výrobě otvoru. Kromě nejběžnější suroviny od Želešic jižně od Brna se zde objevil i zlomek horniny až od Jizerských hor.

K nejvýznamnějším objevům náleží nález diskovitého mlatu za benzinkou MOL, dnes na katastru České, do r. 1907 však šlo o katastrální území Lelekovic. Jde o přelomenou část hlazeného kamenného protáhle diskovitého mlatu, vytesaného z poměrně vzácné horniny hadce. Maximální zachovalá délka je 10,5 cm, původně byla asi 12 cm.

Můžeme jej vidět na přiloženém obrázku. Mlat má neuvěřitelně hladký provrt, jako by byl vybroušen včera, a ne před ca 7500 lety. Patří ke kultuře s lineární keramikou, nejstarší zemědělské kultuře u nás, na začátku neolitu. Co je však nejpozoruhodnější, nešlo o zbraň či zemědělský nástroj, ale o odznak moci. V provrtu byla nasazená krátká tyč, a vztyčený jej nosil vojevůdce, asi jako palcát.

Dosud je známo z ČR snad méně než 10 kusů. Podle magnetických vlastností horniny se ukázalo, že není vyroben z hadce z jihozápadní Moravy, ale pochází z podstatně větší dálky. Na zjištění odkud se ještě pracuje.

Článek byl převzat se souhlase vydavatele ze Zpravodaje obce Lelekovice. Titulek je redakční. Článek byl redakcí zkrácen.