Nenechte si ujít českou premiéru dokumentárního filmu "Portrétista - Fotograf z Auschwitz" v Hodoníně

Ilustrační foto
Autor: Radovan Krhovský

V sobotu 5. října proběhne v přednáškovém sále Památníku holokaustu Romů a Sintů na Moravě v Hodoníně u Kunštátu promítání jedinečného dokumentárního filmu z produkce TVP (Polská televize) Portrétista – Fotograf z Auschwitzu. 

Ačkoliv jde o snímek z roku 2006, v České republice nebyl doposud promítán a půjde tedy o českou premiéru. Film pojednává o válečném osudu polsko-německého fotografa Wilhema Brasseho, který byl jako vězeň v koncentračním táboře Auschwitz donucen pracovat v tzv. Erkennungsdienst – doslova tedy „rozpoznávací službě“. Tento vězeňský oddíl měl na starosti zejména fotografování vězňů ve třech pozicích, tak, aby mohli být dobře „rozpoznáni“ – ať už v rámci tábora samotného, nebo například v případě jejich útěku.

Fotografický ateliér tohoto komanda byl však používán i při jiných příležitostech.

Chodili se sem fotit esesmani, kteří jej využívali nejen pro služební fotografie do dokladů, ale také pro portrétní fotografie, které mohli poslat svým rodinám domů. V ateliéru se tak vystřídaly nechvalně známé osobnosti osvětimského tábora, jako byl Rapportführer Gerhard Palitsch, vedoucí táborového gestapa Maximilian Grabner, lékař Josef Mengele, či velitel tábora Richard Baer.

Lékaři, kteří dělali pokusy na lidech sem posílali fotit svoje oběti. Ať už to byla vyhladovělá romská děvčátka z pokusů Josefa Mengeleho, nebo ženy ze sterilizačních pokusů Carla Clauberga. Doktor Wirths sem posílal vězně se zajímavými tetováními, které si pak po jejich záměrné smrti nechával stáhnout z jejich těla a vypreparovat.

Focena zde byla i jediná svatba vězně, která kdy v komplexu osvětimských táborů oficiálně proběhla.

Jeden z lépe postavených rakouských vězňů Rudolf Friemel si vymohl na velitelství tábora, aby jej na jeden den a jednu noc mohla navštívit jeho milá a současně matka jeho syna. Svatba skutečně proběhla, Wilhelm Brasse pořídil snímky novomanželů v civilním oblečení a poté směli strávit noc v bloku 24, který jinak sloužil jako nevěstinec.

Samotný Brasse jako poloviční Němec dostal několikráte nabídku k propuštění z tábora, ale pod podmínkou, že se prohlásí Němcem a vstoupí do wehrmachtu. Toto vždy odmítl s tvrzením, že je Polák. Před evakuací tábore se mu podařilo část fotografií zachránit před spálením a ty se tak staly dokladem nacistických zločinů v Osvětimi. Po osvobození se pokusil znovu pracovat jako fotograf, ale při pohledu skrz objektiv se mu stále vracely vzpomínky na Auschwitz. Proto se rozhodl toto povolání opustit a založil si obchod s uzeninami.